Skijoring, canicros, aneb různé způsoby jak se honit za psem.

 

V Krkonoších jsme běhali po horách, Eli přijela sice hubená, ale svaly by jí mohl závidět leckterý pitbul :-) Velmi se nám osvědčily postroj , opasek , šňůra s amortizérem a hlavně botičky , vše od MANMATu. Jednu připomínku k botičkám však mám, a to že se z vnitřku musí vystřihnout ostrá cedulka. A nebojte se je pořádně utáhnout, poté vůbec nepadají. Pro ostatní beardedky můžu doporučit velikost M. Díky botkám se Eli nedělaly koule ledu mezi polštářky a ona pak vůbec nekulhala. Považuji je za naprosto úžasné především na předních tlapkách, na zadních to není až taková nutnost (nevím proč, ale zmrazky se jí dělají jen na předních tlapkách).. A ono je opravdu nepříjemné, když jste rozjetý a pes si vzpomene, že si musí okousat tlapky... Jediný problém je, že spousta "znalců" to komentuje ve stylu "chudák pes". Uznávám ale, že vidět beardedku, v botičkách a ještě táhnoucí zběsilého běžkaře je trochu silné kafe.... ;-) Ze začátku toho moc nevydržela, takže to bylo chvilku tahání a pak okolo nás pobáhala na volno. Po 14 dnech už tahala celkem slušně :-)

Budeme to dál zkoušet i na suchu, časem dáme vědět jak nám to jde ;-)